Prasata jsou tradice
Chov prasat má v Moravanech dlouhou tradici a chceme v ní pokračovat i nadále. Jednou z podmínek udržení tohoto sektoru živočišné prvovýroby v našem podniku byla nutnost investovat do moderních technologií zefektivňující produkci. Vhledem k tehdejší ceně za jatečná prasata jsme se před dvanácti lety rozhodli pro rekonstrukci výkrmových kapacit ve středisku v Trusnově a ve Slepoticích. Z vypsaného výběrového řízení nás oslovila nabídka společnosti BD – Tech, která vedle kompletní dodávky technologie Big Dutchman zahrnovala i stavební práce. Po rekonstrukci obou hal, kterou jsme si vytvořili bezmála čtyři tisíce ustájovacích míst jsme plánovali rekonstrukci poroden. Respektive porodny ve středisku v Moravanech, protože provoz s prasnicemi v Trusnově jsme museli z důvodu neodpovídajících výsledků a problematické zdravotní situace zrušit. Tento záměr se nám ve spolupráci s již osvědčenou firmou podařilo zrealizovat před pěti lety. Jeho výsledkem byla kapacitnější porodna se 180 porodními místy, jejíž součástí je i odchovna pro více než tři tisíce selat.
Na technologickou modernizaci v porodně v Moravanech navazovala změna genetiky, která byla dalším z kroků k zefektivnění produkce.
Asi před dvěma roky jsme přešli na hybridní linii Topigs charakterizovanou nejen výbornou reprodukční a růstovou schopností, ale i vynikající masnou užitkovostí. Dnes můžeme s potěšením konstatovat, že to byl krok správným směrem. Pokud jde o konkrétní výsledky, tak v užitkovosti prasnic jsme na průměru 24 odchovaných selat. Selata v odchovnách, tj. od narození do odstavu dosahují průměrného přírůstku 420 g a ve výkrmu potom 850 g, a to při konverzi 2,85 kg směsi na kilogram přírůstku. Ve zmasilosti jsme se dostali na úroveň mezi 57 až 58 % libového masa podle stupnice SEUROP. Současně však musím zdůraznit, že důležitou podmínkou je bezproblémová zdravotní situace v chovu.

Ošetřovatelská péče nezbytností
Počtem 24 odchovaných selat se akciová společnost Moras Moravany řadí k lepším průměrům v republice. Vedle genetických předpokladů se na vynikajících výsledcích podílí také úroveň ošetřovatelské péče.
Během prvních čtyřiadvaceti hodin po porodu selatům štípeme zoubky, kupírujeme jim ocásky, kanečky kastrujeme a všem podáváme železo. Současně jim dávkujeme antibiotika s preventivním účinkem zejména proti ranným infekcím. Po týdnu selata vakcinujeme proti mykoplazmě. V deseti dnech věku je tetujeme a ve třech týdnech vakcinujeme proti cirkovirům. Praktikujeme týdenní odstavy selat v průměrném věku 26 dnů, kdy dosahují hmotnosti v rozmezí od šesti do osmi kilogramů. Na odchovně se pak selata v sedmém týdnu vakcinují proti července. Tato selata jsou v období zvýšeného stresu ještě profylakticky ošetřena antibiotiky.
Pro úplnost pak zbývá ještě doplnit, že z odchovny se selata převádějí do výkrmových hal na střediska v Trusnově a ve Slepoticích v šedesáti dnech, kdy dosahují hmotnosti mezi jednatřiceti až třiatřiceti kilogramy. Do průměrné porážkové hmotnosti okolo 105 kg se vykrmují 85 dnů. Naše firma ročně vyprodukuje 13 500 jatečných prasat, která svou životní pouť končí na jatkách v Tišnově u Brna.

Výkrm drůbeže
Výkrmem brojlerových kuřat se chovatelé v Moravanech zabývají od devadesátých let minulého století. K tomu účelu zrekonstruovala uvolněné provozy na farmách ve Slepoticích a Moravanech, kde vzniklo sedm výkrmových hal s celkovou naskladňovaní kapacitou pro 250 tisíc jednodenních brojlerů v jednom zástavu.
Vykrmujeme brojlerová kuřata hybridní kombinace Cobb, která odebíráme ze dvou líhní, a to Mach - líhně kuřat Litomyšl a Best líhně kuřat Opava. Zatímco zástavovým materiálem z prvně jmenovaného líhňařského provozu naskladňujeme čtyři haly ve středisku ve Slepoticích, jednodenní kuřata z líhně v Opavě putují do tří hal na farmu v Moravanech. Krmné směsi si mícháme v podnikové výrobně z vlastního obilí a nakoupených premixů a minerálních směsí. Pro drůbež a prasata ročně vyprodukujeme okolo 952 tun. Z hlediska složení krmné směsi pro drůbež obsahují přibližně 28 % sóji, 4 % řepkového oleje, 3 % premixu a 65% podíl obilovin, tzn. pšenice a kukuřice, jejichž podíl se mění podle nastavené růstové křivky vykrmovaných kuřat. Krůtám zkrmujeme granulovanou směs, kterou musíme nakupovat. Pokud jde o technologii krmení a napájení, tak ve všech halách máme nainstalovanou technologii Roxell. Mikroklima ve stájích je řízeno automaticky počítačem. Monitorovací systém je napojený na alarmové zařízení, jež přivolá v případě poruchy obsluhu. To nám velmi uvolnilo ruce, zvláště v době pracovního klidu nebo o dovolených.

Týmová práce je základ
Kromě brojlerů na farmě ve Slepoticích poslední dva roky vykrmují také krůty. Jednodenní krůťata hybridní kombinace BIG 6 však mají v dodacím protokolu zapsané místo původu Německo - líheň Moorgut Kartzfehn. A vzhledem k absenci tuzemských krůtích porážek se za našimi západními hranicemi také porážejí.
Krůty v porážkové hmotnosti 10,5 kg a dvakrát tak těžcí krocani se na přepravní prostředek nakládají za pomoci speciálního zařízení, které najednou pojme asi 30 až 40 kusů. Na auto, které je naložené asi za hodinu se vejde okolo tisíce více než dvacetikilových krocanů a jednou tolik krůt. Brojlerová kuřata vyskladňují ve 38 až 39 dnech při průměrné hmotnosti okolo dvou kilogramů. Veškerá produkce kuřat končí na porážkách ve Vodňanech, v Trhovém Štěpánově a v Jevíčku. Mají vlastní dopravu i kombajn, s jehož pomocí naloží auto asi osmi tisíci kuřaty zhruba za hodinu.
Za vynikajícími výsledky je třeba vidět práci managementu v čele s předsedou představenstva Jaromírem Dostálem, úsilí ošetřovatelů a práci MVDr. Josefa Zimy. I když do strojů i technologií investujeme nemalé prostředky, nastolenému tempu nemůžeme stačit. V této souvislosti hrají velkou roli i stále se měnící požadavky evropské legislativy, které chovatelům činnost zrovna neusnadňují. Bohužel se stalo tradicí, že evropské předpisy zakomponované do našich nařízení jsou ještě přísnější, než jinde v Evropě. V některých případech tak na jednotku produkce vynaložíme více času a finančních prostředků, což se přirozeně promítá do horší konkurenceschopnosti na společném trhu. Nezbývá nám, než hledat rezervy kde se dá.